Byl hnusný podzimní den. Den jako každý jiný, když vezmu v potaz poslední propršený měsíc plný bláta, chladu, co zalézá hluboko pod oblečení (a ještě dál, až do kostí), pachu hnijícího listí a nejen toho - když procházím přes rozmočený trávník v tom, čemu u nás ve městě říkáme park, radši se snažím nepřemýšlet, do čeho ve skutečnosti šlapu. Vlasy se mi lepí na obličej, protože deštník s sebou zásadně nosím jen když nemá pršet, a z make-upu, který se ráno v umělém osvětlení jevil skoro dokonalý, se mi slila úchvatná halloweenská maska. No ano, miluju podzim.
