Když se ohlédnu za tím náročným dnem, kdy jsem opět neudělala vůbec nic a na všechno se jen vymlouvala, jediné, co to ještě může zachránit, je vana plná horké vody. Zní to zoufale, ale je to můj rituál, vrchol dne. Užívám si ten zasloužený odpočinek, přidávám k tomu koupelové sole, pěny do koupele, šumivé bomby a jiné chemické blbosti a přemýšlím, jak jsem v tuhle chvíli spokojená. Jsem znamením ryba a ve vodě se cítím - velmi překvapivě - jako ryba ve vodě. Tu hodinku, která je jen a jen má, si vychutnávám své soukromé lázně, čtu si časopisy, které se mi už pár měsíců kupí všude po bytě (nemám na čtení čas, samozřejmě) a přemítám. O čem jiném než o životě.
